Stárneme spolu - aktuality projektu - Návraty 2017

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Stárneme spolu - aktuality projektu

Než najdeme čas dopsat tento deníček, můžete sledovat novinky projektu na facebooku.

----květen 2018----


----duben 2018----
Ve volných chvilkách pokračuje vyklízení v domovním objektu.
Kobylky začínají po kouskách spásat pozemek. S jarem začaly obě říjit, což je výrazně skamarádilo :-), ale Mantově přineslo zdravotní potíže spojené se stářím a stavem jejích orgánů.

----březen 2018----
Kobylky jsou v pohodě, my po chvilkách vyklízíme a upravujeme domovní objekt a připravujeme projekty a jejich financování.

----únor 2018----
V únoru jsme konečně odvezli pískovcová koryta z maštale. Kobylky jsou v pohodě...a těšíme se na jaro.

----leden 2018----
25. 1. 2018 - návštěva kováře, který kromě strouhání už potřetí překoval Wolfi na předních. Pohyb u Wolfi je stále stejný, tj. bezbolestný. A my stále považujeme ortopedické podkovičky za neskutečný zázrak.
---
4.1.2018 - za kobylkami přijel Pepa Dušek - koňský zubař. Tentokrát jsme nechtěli Mantovu zneklidnit zavíráním dveří do maštale, takže jsme jen doufali, že i se zubařem na hlavě neodcválá do dáli. Mantova byla nakonec i hodnější než Wolfi, jen opět koulela očima. Mantově Pepa Dušek jen zbrousil špičatá místa s tím, že u staršího koně je lépe moc do zubů nezasahovat a na další návštěvu se máme ozvat až za 2 roky. Wolfi absolvovala delší úpravu a za rok pěkně "na prevenci" znovu. Jako u lidí, ne? - kdy vy jste byli naposled u zubaře :-)?
---


Projekt Stárneme spolu má své logo! Jitka Černá nastínila představu, Jarka Vopálková připravila několik návrhů jednotlivých postaviček a Zdenda Novotný vybrané postavičky poskládal do jednoho obrázku, který přesně vystihuje naši myšlenku.







----prosinec 2017----

Přišel čas bilancování.

Rok 2017 přinesl první kroky na dlouhé cestě návratu ke koním a realizace nápadu spojit staré lidi se starými koňmi. Přinesl hned tři kobylky a jednu z nich si zase vzal. Přinesl nám zkušenost se smrtí a zeptal se, jestli to takhle opravdu chceme. Přivedl k nám pana Vojtu a ukázal, že to co chceme, smysl má. Našli jsme v něm odvahu vrátit se k pořádání Slavností koní na Kuksu a znovu jsme se začali potkávat s tolika fajn lidmi. Svou šťastnou sedmičkou nám sám otvíral dveře tam, kde jsme je sami neviděli a směroval nás až k dnešnímu dni.

I když dnešní půlnocí předá vládu roku 2018, s námi zůstane pořád - v názvu našeho spolku.

A my si o půlnoci ve stáji s Mantovou a Wolfi, schovaní před půlnočním rámusem, popřejeme, aby jsme kromě nejpotřebnějšího zdraví měli i spoustu energie k dalším krokům na cestě k vysněnému obrázku - klidnému místu, kde žijí staří koně a za nimi přicházejí staří lidé, kterým je s koňmi dobře.

I Vám přejeme zdraví a energii na cestě za Vašimi sny!
---
31. 12. 2017 - Silvestrovský rámus Wolfi absolvovala bez mrknutí oka, s Mantovou to bylo trochu akčnější. Podvečerní nasazení obojích dveří u maštale nesla těžce, i když měla Wolfi vedle sebe. Začala trochu jančit a u toho se jí podařilo shodit a rozbít světlo, které jsme dali nešikovně do okna. Po opravě světla a pro jistotu přivázání obou kobylek to pořád nebylo ono - Mantova si sena ani nevšimla a byla pořád nervozní. Až po nějaké době a zejména vychytávce se sítí na seno se Mantova začala v klidu věnovat baště (seno pod nohama a ve žlabu bylo sice stejné, ale ta síť to asi nějak tak ochutí či co :-) ). O půlnoci holky vyfasovaly kyblíčky s jádrem, ale Mantova se do něj pustila teprve po půlhodině, když ustal největší rambajz. Koukala na ohňostroj do okna a kulila oči - fakt, bylo jí vidět bělmo :-). Možná by ohňostroj zvládly i bez zavřené maštale - ale pořád mám před očima Mantino proběhnutí drátěným plotem k sousedům - takže nebylo potřeba pokoušet osud.

----listopad 2017----
23. 11. 2018 - dnes se toho stalo až dost. Jednak kováře Martina Marka dnes kromě běžného strouhání čekalo překování Wolfi ortopedickými podkovičkami na
předních (a byl sám překvapený, že Wolfi až tolik pomohly - opravdu se totiž brzy po podkování začala pohybovat bez bolesti) a k tomu vyřezání jejího už provaleného abscesu na pravé zadní (a info pro nás, že můžeme abscesy ve stejném místě čekat opakovaně - jednoduše řečeno v tom místě je něco, co tlačí uvnitř a způsobuje je a stav se dá řešit jedině razantním operativním zákrokem - tj. lépe občas ten absces "přežít").




Wolfi přijela navštívit Anetka Nehybová a přivezla jí dárek, vlastně hned dva :-) - nepromokavou deku a pod ní ještě měkounkou deku odpocovací - ačkoli pro zdravého koně je nejlepší dekou jeho srst, Wolfi přece jen potřebuje ochránit ledviny a také zamezit ztrátám tepla, aby snadněji přibírala. Anetce tedy od nás posíláme velké poděkování, větší o fakt, že Anetka má vlastní starou kobylku, přesto svou pomocnou ruku dokáže podat i dalším.

Mantova i kocourek Černoušek nám během dne ještě stačili pěkně zabrnkat na nervy, naštěstí obě děsivě vypadající situace dopadly bez škrábnutí. Kobylky byly po strouhání mimo ohradu na zbytcích trávy, když se Mantova nečekaně splašila, vzala to cvalem nahoru po zahradě a na jejím konci nezahla, ale procválala plotem k sousedům - plot je naštěstí starý, takže se utrhlo vodící lanko a "otevřelo" se celé pole mezi sloupky. Druhé štěstí bylo, že se u sousedovic ovcí nakonec zastavila a třetí to, že se nechala Anetkou přivést celkem v klidu zpátky, ačkoli se pak ještě nějakou dobu v ohradě chovala jako poděs. Skřípající brzdy auta, které mělo před koly našeho malého Černouška, ho také nechaly naživu, a tak doufáme, že ho pořádně vyděsily a silnici se konečně začne vyhýbat.

----říjen 2017----
26. 10. 2017 - Ve čtvrtek 26.10.2017 ve 23 hod nás opustila Amálka.
Dožila se krásných 24 let a my věděli, do čeho se se starými koňmi pouštíme, přesto to moc bolí.
Amálka prožila celý život v hřebčíně jako chovná klisna a na svět přivedla 12 potomků. Její jméno bylo 402 AMANTEA (SO VI) a pod ním si na www.nhkladruby.cz v Plemenné knize on-line můžete vyhledat jejich jména i Amálčin popis a původ.
Amálko, moc díky za těch alespoň 5 měsíců, kdy jsme tě mohli poznat u nás.

---
Obytnou budovu v sídle našeho spolku a zimovišti kobylek, tedy ve Vlčkovicích v Podkrkonoší 37, začínáme vyklízet pro vytvoření zázemí jak pro spolek, tak pro budoucí návštěvy. Chceme zde vytvořit veřejný prostor pro možnost setkávání, pořádání přednášek, malých výstav - vše směrujeme k seniorům a koním...nápadů je spousta a práce před námi na několik let :-).
---
Po dlouhotrvajících deštích samozřejmě bojujeme s bahnem, naštěstí mají klisny dost zastřešených prostor pro průběžné osychání a tak (tedy kromě toho, že u bílých klisen moc bílé neprosvítá) jim to až tak nevadí. Horší je akrobacie s plným kolečkem jejich ošetřovatelek. Těm už je jedno, zda ještě přijde sluníčko nebo rovnou mráz, hlavně ať to není další déšť. Navíc žádná ze střech, které obklopují dvůr, zatím nemá okapy.
---
Pozici maroda přebrala černá Mantova s nateklou levou zadní a krátce brala léky proti bolesti a zánětu.
---
Po ortopedickém podkování se Wolfi viditelně ulevilo. Postupně během několika dní zůstávala stále častěji na nohou, mohli jsme vysadit léky proti bolesti. U kloubní výživy už přešla z vyšší "startovací" dávky na dávku "udržovací". Začíná už zase viditelně přibírat na váze.

----září 2017----
26. 9. 2017 - Wolfi dostala od kováře Martina Marka na přední nohy ortopedické podkovy.
---
Wolfin pohyb se stále horší, poslední nadějí je ortopedické podkování. Jinak má Wolfi stále chuť k jídlu, ale protože většinou leží, žere méně a už to na ní začíná být znát. Kvůli hrozbě schvácení navíc nemůže dostávat jádro.
---
14. 9. 2017 - kobylky se na zimní měsíce přestěhovaly do vlastního objektu ve Vlčkovicích v Podkrkonoší
---
U Wolfi jsme začali pozorovat vždy několik prvních kroků poněkud zatuhlý pohyb, posléze častěji vleže odpočívala, pohyb se zhoršoval. Rentgen potvrdil podezření na artrozu, dostává tedy kloubní výživu a léky proti bolesti a zánětu.

----srpen 2017----
Wolfi marodí - jde o absces na pravém zadním kopytě, v místech pozůstatků po abscesu proběhlém cca před rokem.
---
Přírodní živel se nevyhnul ani nám, v Choustníkově Hradišti jeden z velkých stromů poničil vnější ohradu a uvnitř popadala spousta velkých větví, na objektu ve Vlčkovicích kromě jednotlivě popadaných tašek ze střech vznikla díra cca 2x2metry (naštěstí jen to)
---
5.8.2017 - proběhlo první Sobotní zastavení seniorů u koní
---
4.8.2017 - koňský chiropraktik Stuart Brock srovnal Wolfi záda

----červenec 2017----
15.7.2017 - s klisnami jsme vyrazili na první prochajdu na ruce do vedlejších Stanovic
---
Amálka prodělal zbroušení ostrého zubu, který jí nedovoloval správně skousnout a zraňoval protilehlou dáseň
---
Doplnili jsme tým ošetřovatelek klisen na celkových 5 osob (2 základní, 3 pro střídání)
---
Pro možnost členské základny seniorů iniciujeme vznik partnerského spolku Sousedé 55+ z.s. Královéhradecký kraj
---
2. 7. 2017 - pořádáme Slavnosti koní, historie a řemesel Kuks 2017, jejichž výtěžek zajistí další díl financování projektu Stárneme spolu

----červen 2017----
11. 6. 2017 - u klisen se sešli dárci a podporovatelé projektu na oficiálním zahájení. Klisny jsme poprvé postavili tváří v tvář větší skupině "mazlících" lidí, zvládly to na výbornou. Ing. Lenka Gotthardová při přednášce v rámci této akce zmínila mimo jiné počty koní v ČR v různých obdobích, bylo to velmi zajímavé srovnání.
---
1 - 30. 6. 2017 - úkolem klisen v tomto měsíci je zvyknout si na nové prostředí a nové ošetřovatele, projít vstupní veterinární kontrolou MVDr. Lenky Němcové, prvním strouháním kopyt u nás od Marka Fassatiho a také kontrolou zubů MVDr. Michalem Novákem.

----květen 2017----
31. 5. 2017 - všechny tři kobylky přijely do nového ustájení. Amálka (Amantea) je ve stádě jasnou šéfovou, svoji stájovou družku Manti (Mantovu) si bedlivě hlídá a tak Wolfi (Rauwolfii) z ohrady při prvním pokusu o seznámení razantně vyhnala.
Wolfi tedy nejdříve dostala ohradu hned vedle ohrady svých nových kamarádek a zvykly si na sebe zatím takto, cca po týdnu už byly v jednom stádečku dohromady. Wolfi je ve stádě posledníček, ale očividně je mnohem spokojenější, než když po ostatních pokukovala z vedlejší ohrady.

Volfi
Amantea a Mantova
1. 1. 2017 - 31. 5. 2017 a jak to vše začalo:
Už dlouho jsme se v myšlenkách zabývali snem o starých koních a partě seniorů okolo nich, ale až od začátku roku 2017 začínal počáteční rozmazaný obraz pomaličku dostávat své kontury. Získali jsme do vlastnictví objekt ve Vlčkovicích, navíc jsme dostali možnost využít prázdných ohrad a přístřešku v Choustníkově Hradišti. Nakročit směrem k realizaci bylo ale možné až s finančním základem - ten jsme chtěli získat uskutečněním Slavností koní, historie a řemesel Kuks a použitím případného výtěžku akce právě pro rozjezd Stárneme spolu.

Všechny nitky myšlenek se stále sbíhaly ke slatiňanskému hřebčínu a kladrubským klisnám po vyřazení z chovného stáda, vlastně i název projektu vznikl tam - byl nápadem zdejšího vedoucího chovu koní Ing. Karla Dvořáka. Chtěli jsme počkat na tradiční květnové třídění koní, z vytříděných klisen si vybrat, poté počkat do července na Slavnosti koní a možnost začátek zafinancovat... Všechno bylo nejasné, otevřené, stále rozmazané...nebylo ale kam pospíchat. Také nám přišli všichni koně nabízení na webu hřebčína příliš mladí :-) - my opravdu chtěli už nevyužitelné starouše a málokdo tomu rozuměl.
Až najednou padlo jméno Amantea a jejích 24 let...a vzápětí informace o její nerozlučné kamarádce 23leté Mantově...navíc jedna bílá a druhá černá...to byly ONY, najednou cítíte, že takhle to prostě má být...

Jenže byl duben a my bychom museli čekat až do července? Přece musí být nějaké řešení...
Často jsme slyšeli o HitHitu - zařadili jsme tedy mezi HitHitové projekty i ten náš - Stárneme spolu.
Byly to pro nás velké nervy, ale projekt byl nakonec na HitHitu úspěšný. A přišel ještě další zázrak v podobě náhle nabídnuté 15leté bílé kladrubačky Wolfi. Nechtěli jsme třetího koně, už tak nás čekala spousta nových starostí. Jenže Wolfi k nám v myšlenkách patřila dřív, než jsme ji poprvé uviděli. Jsou prostě děje dané nejspíš osudem...

Obrovské díky patří těm, kteří projekt na HitHitu podpořili,
umožnili tak klisny převézt do Choustníkova Hradiště už 31. 5. 2017
a projekt tak zahájit ještě v první polovině roku 2017:

Nejvýznamnějším dárcem se stal pan Josef Boček, iniciátor celorepublikové aktivity pro seniory - spolku Sousedé 55+ z.s.


Bendová Zdeňka
Boček Josef
Divišová Ivana
Ďuríková Nikola
Falešníková Lenka
Fürbacherová Karolína
Gottfriedová Hana
Hlaváčková Jana
Hlaváčková Andrea
Hofmanová Blanka
Hradiská Michaela
Jakubičková Magda
Janečková Ivana
Jíchová Eva
Kafková Martina
Karbanová Pavlína
Kasalová Vladimíra
Klímová Eva
Kolářová Ivana
Kovaříková Eva
Krobotová Katka
Mašková Hana
Míšková Jana
Mrva Milan
Musilová Magdaléna
Němcová Renata
Nevěřilová Angelika
Novotný Jaroslav
Novotný Zdeněk
Nývltová Monika
Pilařová Kamila
Podlipná Veronika
rat cashmere
Sádlo František
Stejskalová Tereza
Sulíková Marcela
Šiková Věra
Šimková Kateřina
Štoselová Karolína
Švejda Jiří
Veselá Monika
Vinklerová Lucie
www.horolezci.biz
Zemanová Petra
Zientková Dominika
Zvonková Jolana

Díky Vám!!!



TOPlist
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky